www.campanula-campanulaceae.nl

Gebruikershulpmiddelen

Site-hulpmiddelen

Je bent hier: Introduction » Campanulaceae Juss. Bellflower family
campanulaceae

Verschillen

Dit geeft de verschillen weer tussen de geselecteerde revisie en de huidige revisie van de pagina.

Link naar deze vergelijking

Beide kanten vorige revisieVorige revisie
Volgende revisie		Vorige revisie
campanulaceae [2023/04/05 11:32] – [Systematic] Herman H. Bertelercampanulaceae [2023/04/26 22:29] (huidige) – [Cultivation] Herman H. Berteler
Regel 210: Regel 210:
 {clear} {clear}
  
 +==== Cultivation ====
 +{clear}
 +Péstitelské nároky.
 +{clear}
 +Tak rozsáhly rod jakoje //Campanula//, zahrnuje pochopitelné druhy se znacné rozdílnymi pozadavky. Prevázná vétsina druhú pri respektování ekologickych charakteristik a péstitelskych pozadavkú, které jsou strucné uvedeny u kazdého popisovaného druhu, predstavuje nenárocné, dobre rostoucí a pravidelné bohaté kvetoucí skalnicky.  en malá cást vyzaduje zvysenou péci a zkusenéjsího péstitele, je t napr. //C. alpestris//, //C. cenisia//, //C. elatinoides//, //C. zoysii// a k nejobtíznéjsím, tézko udrzitelnym druhúm patrí velmi pékny alpsky zvonek //C. morettiana.//(( :ref:HolzbecherKoblizek01 ))
 +{clear}
 +
 +Vétsina popisovanych zvonkú jsou druhy skalní, osídlující auté, stérbiny a spáry skal, droliny nebo kamenité hole a to jak nad lesní hranicí vysoko v horich , tak i v montánnim nebo kolinním stupni. Nékolik druhu roste na lukách nebo v podrostu lesú/napr. nasé domácí //C. persicifolia// nebo balkánska //C. abietina///. Pri vysadbé volíme strmé svahy skalky s úzkymi stérbinami a stérkovity substrát. Zvlást vhodné jsou kamenné zídky, kde se velmi dobre darí druhúm z okruhu //C. garganica//.(( :ref:HolzbecherKoblizek01 ))
 +{clear}
 +
 +Dvouleté a monokarpické druhy s sedavé chlupatou prízemní rúzicí listú pocházející z jizní Evropy a Malé Asie, jako napr. //CC. formanekiana//, //sartori//, //tomentosa// a celou radu dalsich, které nejsou dosud v kulturé, péstujeme na slunnych, velmi propustnych stanovistích, protze zvlásté v zimé trpí prílisnou vlhcestí. Druhú, které nesnáseji mrazy vsak neni mnoho. Z. popisovanych druhú je to napr. //C. isophylla// a cástecné //C. cashmiriana//.(( :ref:HolzbecherKoblizek01 ))
 +{clear}
 +
 +Pri péstování choulostivéjzich druhú je nejcastéjsí prícinou nezdaru hniloba korenového, krcku, kterou podporuje priliáná vlhkost a hlinity substrát. Z zivocisnych ákúdcú jsou nejnebezpecnéjsí plzi z rodu Deroceras - slimacek, hlavné slimácek sítkovany, polní a hladky, kteri dovedou za jednu noc zlikvidovat nadéjny vysev vzácnéjáích druhú nebo silné poskodit vzrostlou rostlinu. Bojujeme proti nim chemicky. Na sasem trhu je obcas k dostáni Limacid, Mesurol nebo Methylaldehyd. Méné úciiy je mechanicky sbér v noci s baterkou.(( :ref:HolzbecherKoblizek01 ))
 +{clear}
 +
 +Mezi zvonky jsou druhy, které musíme hlídat, aby se jejich semens nevysela po skalce, pak se stávají nezádoucím plevelem. Jsou to napr. //C. persicifolia//, //C. rotundifolia// a v mensí míre i //C. carpatica//. Velmi obtízny plevel, zvlásté v teplejsích oblastech, je zvonek repkovity / //C. rapunculoides// /. Nékdy musime omezit i //C. cochlearifolia// nebo //C. poscharskyana//, které se prílis rozrústajif podzemními vybézky.(( :ref:HolzbecherKoblizek01 ))
 +{clear}
 +
 +Vétsinu druhú muzeme mnozit délením v jarním nebo podzimním období. Jiny zpúsob je odtrháváním vybézkú, které mají pri bázi korínky. U choulostivéjsich druhú musíme o takovéte odtrzky pecovat jako o rízky, t. zn., ze je po néjaky cas musíme udrzovat pod folií nebo pod sklem. Pokad rízkujeme ze stonkovych rízku, odebíráme je v mékkém stavu z nekvetoucích lodyh. Generativní rozmnozování zvonkú je pomérné snadné.
 +Zjistili jsme, ze zádny ani vysokohorsky druh nepctrebuje ke klícení premrnout. Pri teploté 18-20 klící vsechny druhy do 14 dnú. Na druhé strané jim nevadí vysévání v zimé. V tom prípadé klící pozvolna na jare, jakmile se púda trochu oteplí. Mnohé druhy jsou po vyklícení velmi choulostivé na premokrení, musíme je zalévat velmi opatrné.(( :ref:HolzbecherKoblizek01 ))
 +{clear}
 +
 +Velkou vyhodou zvonkú je, ze se nesnadno krizí a nemusíme mít ani u velkych sbírek obavy ze samovolné nezádoucí hybridisace, jako je tomu u mnoha junych rodú. Múzeme proto bez obav sbírat semena ze zahradních rostlin pro vlastní potrebu i pro vymény semen. Je vsak nutno dbát na správnou determinaci, protoze se prílis casto ve sbírkách vyskytují rostliny spatné urcené. Neznamená to, ze by byla hybridisace vyloucena. Velmi vzácné k ní dochází v prírodé, rovnéz umélym sprasováním vzniklo nékolik krízencú, které nasly své místo na skalkách a ve sbírkách péstitelú, které nasly své místo na skalkách a ve sbírkách péstitelú. 
 +Jsou t napr. C. x pseudoraineri /C. carpatica x C. raineri/, C. x pulloides /C. carpatica var. turbinata x C. pulla/ habituelné pripomínající C. pulla, kdezto C. x wilsonii /syn. 'G.F. Wilson'/ je hybrid stejnych rodicú, ale habituelné pripomíná více C. carpatica var. turbinata, C. x warleyensis /C. carpatica x C. cochlearifolia/ casto se péstuje v plnokvété form.
 +C. x kewensis /C. excis x C. arvatica/, C. x wockei /C. waldsteiniana x C. tommasiniana/. Starsí literatura uvádí jesté celou radu krízencú, my jsme je vsak nikdy nepéstovali, ani jsme se s nimi nikde ve sbírkách nesetkali.(( :ref:HolzbecherKoblizek01 ))
 +{clear}
 ==== Origin ==== ==== Origin ====
 {clear} {clear}
Regel 344: Regel 371:
 ===== Campanulaceae ===== ===== Campanulaceae =====
 {clear} {clear}
 +
 ===== Campanulastrum ===== ===== Campanulastrum =====
 Most European //Campanula// pollen studied to date is 3- to 4-porate (Dunbar, 1975). Most North American //campanulas// (and other North American genera in //Campanuloideae//) have pollen that is 5- to 6-porate, the pores equatorial )Chapman, 1966; Chuang, pers. comm., 1978; Morin, unpubl. data). Only //Campanula americana// L., //Campanula exgua//, and //Campanula griffinii// are known to have pantoporate pollen, although pores of //Campanula reverchonii// are not strictly equatorial. Small (1903) placed //Campanula americana// in the monotypic genus //Campanulastrum//, and Gadella (1964) supported this decision. There is little morphological similarity between //Campanula americana// (which is a tall, broadleaved annual or biennial with spicate inflorescences and rotate corollas) and the annual California //campanulas//. Therefore it seems likely that pantoporate pollen evolved independently in these two groups.(( :ref:nancymorin01 )) Most European //Campanula// pollen studied to date is 3- to 4-porate (Dunbar, 1975). Most North American //campanulas// (and other North American genera in //Campanuloideae//) have pollen that is 5- to 6-porate, the pores equatorial )Chapman, 1966; Chuang, pers. comm., 1978; Morin, unpubl. data). Only //Campanula americana// L., //Campanula exgua//, and //Campanula griffinii// are known to have pantoporate pollen, although pores of //Campanula reverchonii// are not strictly equatorial. Small (1903) placed //Campanula americana// in the monotypic genus //Campanulastrum//, and Gadella (1964) supported this decision. There is little morphological similarity between //Campanula americana// (which is a tall, broadleaved annual or biennial with spicate inflorescences and rotate corollas) and the annual California //campanulas//. Therefore it seems likely that pantoporate pollen evolved independently in these two groups.(( :ref:nancymorin01 ))
campanulaceae.1680687131.txt.gz · Laatst gewijzigd: 2023/04/05 11:32 door Herman H. Berteler