Inhoud
abietina
Campanula Abietina
Griseb. & Schenk
Nomenclatuur
Syn.: Campanula patula L. subsp. abietina / Chriseb. et Schenk/Simonkai.1)
Names
Tje.: zvonek jedlovy
Habitus
Cushions of delicate green, flowers rising eight inches on naked stems, almost solitary, of a soft grey blue. (Fig.27).2)
Slender-stemmed, erect, glabrous annual or short-lived perennial, to 2 ft.
Vytrvalá bylina 20-25 cm vysoká, s tenkymi nekvetoucími vybézky. Lodyhy primé, zpravidla jednotlivé, lysé, s nékolika kvéty.3)
Leaves
Leaves few, narrowly elliptic to lanceolate or oblanceolate, less than 2 in. long, crenulate to entire
Prízemní lísty a listy nekvetoucích vybézkú vejcité okrouhlé, vroubkované, na bázi klínovité, nejspodnéjsi az utaté, rapík zdéli cepele, lodyzní eliptické az kopinaté, horni cárkovité kopinaté, prisedlé, cepel tenká.4)
Flowers
Flowers few near apex of st., erect or ascending, on bracted peduncles to 2 in. long, corolla light without appendages, lobes awl-shaped, to ½ in. long, corolla light violet, rotate, deeply lobed, 1-1 ½ in. across, stigma 3-lobed.
Kvétenství rídce rozkladité, 2-5 /-9/ kvété, kvétní stopky 3-10 cm dlouhé, tenké, kalich lysy, usty cárkovité kopinaté, odstálé, zdéli 1/3 - 2/3 koruny. Koruna nálevkovitá 20-30 /35/ mm dlouhá, modrofialová, v jícnu bélavá, témér do poloviny délená ve vejcité spicaté cipy.5)
Fruit
Tobolka kyjovitá, se tremi otvory na vrcholu a vzprímenymi 7-12 mm dlouhymi kaliáními uáty.6)
Varieties
* Campanula abietina var. alpinopratensis
* Campanula abietina var. parviflora
* Campanula abietina var. vajdae - Species actually grown or used for breeding 7)
Origin
Carpathians.
Horské louky a jehlicnaté lesy, vlhcí mechatá místa, svétliny v jizních a vychodních Karpatech.8)Use
This species requires frequent division, or else it will be lost. I have found it somewhat shy flowering. (Fig.27).9)
Vétsina popisovanych zvonkú jsou druhy skalní, osídlující auté, stérbiny a spáry skal, droliny nebo kamenité hole a to jak nad lesní hranicí vysoko v horich , tak i v montánnim nebo kolinním stupni. Nékolik druhu roste na lukách nebo v podrostu lesú/napr. nasé domácí C. persicifolia nebo balkánska C. abietina/. Pri vysadbé volíme strmé svahy skalky s úzkymi stérbinami a stérkovity substrát. Zvlást vhodné jsou kamenné zídky, kde se velmi dobre darí druhúm z okruhu C. garganica.10)
Pri péstování vyzaduje vlhcí humózní púdy a polostín. V kulture není prílis vytrvaly. Mnozí se pouze generativné, vysevem dobre klícivych semen.11)